Blog

Nová éra KepLErGO s FLL

Letos jsme v soutěži měli zajímavé postavení, sestavou jsme byli zcela nový tým, avšak název jsme převzali od úspěšného, teď už na účast příliš starého, týmu, na jehož odkaz jsme navázali. Vzhledem k výsledkům našich předchůdců od nás zbytek soutěžících týmů očekával lepší výkony, než jsme nakonec podali. I přesto máme z výsledku radost, jelikož jsme se, na úkor výsledků, rozhodli nepřevzít od předchozího týmu konstrukci robota spolu s kódem a místo toho vyhotovit vlastní řešení.

Jako nově sestavený tým jsme měli začátky poměrně krušné, chvíli trvalo se zorientovat v novém prostředí a především si v rámci týmu rozdělit práci. Tyto nedostatky se nejvíce podepsaly na inovačním projektu, který zdaleka nenaplnil svůj potenciál a jehož zlepšení by mohl být náš hlavní cíl do nadcházející sezóny. Do příště tak máme hlavně cenné zkušenosti se soutěží, které by týmu mohly pomoci podat následující rok lepší výkon.

Byli jsme v Houstonu!

V pondělí 15. dubna brzy ráno jsme se v Mnichově odlepili od země a po projití několika kontrol a dvanácti hodinách letu jsme přistáli v Texasu.

Národní kolo a postup do Houstonu!

Letíme do Houstonu! V národním kole se nám vedlo výborně a podařilo se nám kvalifikovat do celosvětového finále v americkém Houstonu. Začněme však hezky od začátku.

První soutěžní kolo po dlouhém snažení

24.2.2024 jsme se zúčastnili pražského regionálního kola. Konalo se na ZŠ a MŠ Antonína Čermáka. Užili jsme si ho plnými doušky a navíc to pro nás byla skvělá reflexe dosavadního snažení. Například jsme získali cennou zpětnou vazbu k prezentaci inovačního projektu - jak ji dál vylepšit a třeba že jsme překročili časový limit. Náš inovační projekt, naučná chemická hra, byl celkově oceněn prvním místem. Díky možnosti jeho prezentace ostatním týmům jsme navíc získali spoustu nových testerů. Porotci také ocenili náš projektový deník, do kterého si zapisujeme veškerý pokrok. Robot design, naše historicky nejsilnější disciplína, taktéž vyšla na výbornou a obsadili jsme druhé místo.

Regionální kolo FLL už je tu

Hned poté, co jsme se po Vánocích vrátili do školy, jsme začali pracovat na dostavění všech nástavců. Největší oříšek byl námi zvaný mixér - mise, kde je v daném pořadí potřeba zvednout madla mixážního pultu. Také jsme postupně naprogramovali všechny rozvržené jízdy - nakonec se jejich počet ustálil na sedmi. Oproti minulému roku se nám programovalo lépe, protože jsme použili lepší firmware. Mohli jsme se tak zároveň soustředit na vývoj inovačního projektu.

Potřebovali jsme zjistit, jaký typ hry bude pro programátory i uživatele přístupnější: ve 2D nebo 3D, případně izometricky? Proto jsme vytvořili jejich prototypy, kde jsme zpracovali první kapitolu hry. Na základě hlasování jsme pak vybrali 2D styl, protože byl nejintuitivnější a snadno předal koncepty, které jsme chtěli představit. Zároveň jsme vytvářeli a nacvičovali prezentaci, skrz kterou na soutěži představíme naši práci. Hru jsme ukázali odborníkovi, což je v tomto případě pedagog chemie, abychom získali zpětnou vazbu a mohli hru vylepšit.

Jak jsme makali v listopadu a prosinci...

Během listopadu a prosince jsme udělali největší pokrok v konstrukci robota. Základ robota jsme dovedli do takové dokonalosti, že i naši programátoři s vysokými nároky s ním byli spokojeni. Dále jsme se rozhodli pro vývody z motorů do kohoutkových koleček, protože skoro nemohou proskakovat a dobře se nasazují, a vytvořili plán jízd, který zahrnuje všechny mise až na dovoz jednoho experta a má čtyři delší a dvě kratší jízdy. Ve stavbě nástavců nám tedy už nic nebránilo a do Vánoc jsme zhotovili první varianty čtyř z nich.

Ani s inovačním projektem jsme ale nezaháleli. Vymýšleli jsme příběh hry, který se určitě bude točit okolo záhadného profesora, a diskutovali o její grafice. S tím nám pomáhal i náš zámořský expert Krťa, který je celý rok v Americe. Ani s jeho pomocí jsme se však nedokázali dohodnout, zda bude hra nejlepší ve 2D, 3D, nebo izometrickém zpracování.

Začátek nové sezóny je tu

3…2…1…LEGO! Nová sezóna FLL s názvem MASTERPIECE je tu. Letos jsme neváhali a pustili se do práce už v srpnu. Nijak zvlášť jsme však nepokročili, sešli jsme se jen párkrát a v malém počtu. Tuto sezónu už s námi bohužel nebude pokračovat Alík, máme však dva nové členy. Školní rok jsme totiž zahájili náborem nových členů do týmu, díky kterým nám do týmu přibyl Maty a brzy po něm i Matviy. Kluci se rychle začlenili a jsou plnohodnotnými členy týmu.

Během září jsme měli dost práce se zařizováním pracovních prostor a řešením finančních záležitostí, což nám ovšem nebránilo začít pracovat na inovačním projektu. Jeho cílem je tentokrát sdílení koníčků za pomoci technologií a umění. To jsme zjistili až po několika týdnech přemýšlení nad inovacemi v oblasti umění. Náš projekt zaměřený na popularizaci chemie jsme zahájili průzkumem mezi spolužáky a ostatními studenty z našeho gymnázia - ptali jsme se jich na jejich názor na chemii a způsob, jakým by se ji nejradši učili. Z výsledků vyplývá, že nejoblíbenější je metoda školy hrou. Výstupem našeho projektu tedy bude mobilní či počítačová hra.

Od regionálka do národka

Po regionálním kole jsme dlouho nezaháleli, protože už za měsíc nás čekalo národní finále, a za dva dny jsme se opět vrhli do práce. Zaměřili jsme se hlavně na pokaženou Robot Game. Z velké části jsme předělali strategii jízd. Nově jsme hned na začátku plnili nejlépe bodově hodnocené mise a jízdy byli kratší, zato jich ale bylo pět místo čtyř. Dále jsme vylepšili program na výměnu jízd pro konstruktéry a odstranili bug, kvůli kterému se nám robot často úplně zastavil a odmítal dělat cokoli dalšího. Inovační projekt jsme vylepšovali o poznání méně. Přidali jsme do prezentace ilustrativnější animace a vytiskli pro lepší představu 3D model.

Necelý týden do národního kola jsme museli mít všechno hotové, protože 19. března jsme s celou třídou odjížděli na hory. Když nám zbývalo posledních čtrnáct dní, pracovali jsme, jak nejvíce to šlo, a nakonec jsme to opravdu stihli. Večer před odjezdem nám celá Robot Game fungovala a my jsme tak další den ráno mohli v klidu odjet vstříc zasněženým vrcholkům Krkonoš.

Příprava na regionální kolo FLL

Prosinec byl ve znamení spravování funkce turnToAngle. Každou schůzku jsme byli více a více zoufalí, že robot nezatáčí tak, jak by měl. Udělali jsme spoustu testů a snažili jsme se to všelijak opravit. K ničemu to nevedlo. Po svátcích jsme se proto rozhodli kontaktovat podporu lega. Poměrně rychle jsme se dostali ke správnému člověku a po pár dnech komunikace nám slíbili, že nám pošlou nového Spika. Soutěž se neodvratně blížila a my jsme potřebovali programovat, proto jsme chvíli uvažovali nad tím, že bychom si pro novou kostku sami zajeli a zkrátili tím čekání o pár dní. Problém byl v tom, že se vyrábí v Dánsku, a tak byl návrh brzy zamítnut.

Příprava na FLL od poloviny října do konce prosince

Na začátku října jsme měli velké plány se zvedacím mechanismem, díky kterému by robot mohl splnit velké množství misí. Měli jsme od něj velké očekávání, ale mechanismus jsme nedokázali udělat dostatečně malý, pevný a přesný zároveň, takže jsme od jeho realizace nakonec ustoupili. Minulý rok se nám stalo něco podobného se zvedacími kleštěmi, kterým jsme tehdy věnovali příliš mnoho času.